Nejedná se o žádné desetikoruny. Například zaměstnanci s průměrnou hrubou měsíční mzdou okolo 25 tisíc Kč, kterým se nezvýší platy, přinesou domů každý měsíc téměř o pět set korun méně než dosud. Toto vládní opatření bude patřit k těm, která rodiny zasáhnou nejcitelněji.

Vláda o dopadech tohoto opatření přitom vůbec nemluví. Jen uvádí, že se při přechodu ze superhrubé mzdy na hrubou v roce 2014 zvýší o jeden bod již v zákoně schválená sazba daně z příjmů, tedy z 19 nově na 20 procent. A argumentuje, že i nová dvacetiprocentní sazba z hrubé mzdy je dokonce o něco nižší než dnešní 15procentní sazba ze superhrubé mzdy.

To je sice pravda, ale má to háček v tom, že od roku 2014 se zaměstnancům současně zvýší výrazně odvod zdravotního pojistného, což je již rovněž schváleno v zákonu o jednotném inkasním místu.

A to z dnešních 4,5 na 6,5 procenta. Sociální pojistné se nezmění.

Zatímco tedy již schválená 19procentní sazba daně měla zaměstnancům kompenzovat velké zvýšení pojistného, vládou nově navržená 20procentní sazba už žádnou kompenzaci pojistného de facto nezajistí. Zvýšení zdravotního pojistného tak zaměstnanci budou muset téměř v plné výši uhradit na úkor velkého snížení své čisté mzdy.

Vyšší pojistné zasáhne všechny 

Například již zmíněnému zaměstnanci s platem 25 tisíc korun hrubého klesne čistá mzda o 475 korun měsíčně (na pojistném zaplatí o 500 korun více, na dani o 25 Kč méně). Zaměstnanec s platem 20 tisíc korun hrubého bude mít na výplatním lístku každý měsíc o 380 korun méně.

Jak se od roku 2014 sníží čistá mzda (v Kč)
Hr. měs. mzda dosud  Od roku 2014 rozdíl
  daň* pojistné** čistá mzda daň* pojistné** čistá mzda  
8000 0 880 7120 0 1040 6960 -160
12 000 342 1320 10 338 330 1560 10 110 -228
15 000 945 1650 12 405 930 1950 12 120 -285
20 000 1950 2200 15 850 1930 2600 15 470 -380
25 000 2955 2750 19 295 2930 3250 18 820 -475
30 000 3960 3300 22 740 3930 3900 22 170 -570
40 000 5970 4400 29 630 5930 5200 28 870 -760
*po uplatnění základní slevy 2070 Kč měsíčně, bez slevy na dítě, ** zdravotní a sociální pojištění dohromady, rozdíl= pokles čisté mzdy. 
 zdroj: Výpočet Právo

Vyšší zdravotní pojistné postihne všechny zaměstnance, bez ohledu na jejich příjem, tedy i ty nízkopříjmové. V tom je zásadní rozdíl proti fungování daně z příjmů, protože zaměstnanci s nízkou mzdou kvůli slevě na dani 2070 korun měsíčně žádnou daň neplatí.

Zatím ani není jasné, zda ke zvýšení sazby daně z příjmů z 19 na 20 procent z hrubé mzdy má dojít na přechodnou dobu tří let, jako je tomu u některých jiných schválených opatření, nebo natrvalo.

Zvýšení sazby daně z 19 na 20 procent mohlo aspoň zčásti zmírnit zavedení zvláštní daňové slevy – tzv. zaměstnaneckého paušálu – ve výši 3000 korun ročně, který byl v zákoně o jednotném inkasním místu schválen s účinností od roku 2014. I tento paušál však vláda chce z úsporných důvodů vyškrtnout.

Tato sleva na dani měla zaměstnancům přispět k ůhradě nákladů například na dopravu do zaměstnání.